Lotí ogba ogbolo

Zobe Dam

Ákwí Wikipídiya

Éwn malábó:Use Nigerian English

Éwn malábó:Template other

ẸRE AJI Zobe dẹ álogbè Dutsin-Ma ewo Katsina opátá átẹ ojanẹ Naijeria. I chómì kíchẹ pkẹkọ anẹ kogbañwu che mita 19m mẹgwẹla kujiñu laché mita 2,750.  [1] Ere ájí lẹ chenukpahiu nyanẹ 179 Mca ìche nyọ kuma kpá kpaluchẹ anẹ kọgbà'nwu chè 8,000.[2] Ichẹka chalù kùma kpójì ẹre aji lè efọdọ 1983, efọdọ 2010 maducheku nwi katsina' n efù chẹ èlo kpai una edunwuma'n.[3]

Ẹre Aji Zobe chẹnwu kuma fibeñwu kpètanẹ akwi 1970 ẹgba ofẹ General Olusegun Obasanjo malaño mọla kùma domi èmñọ 50% nwabo ewo Katsina kpai echatekó ómì uchẹ elo nwi abo Dutsinma. Ẹre aji lẹ che ùkọlọ kabo ọda kùma kọ ọkpanachi Shehu Shagari kuma kpojiñu efọdọ 1983.[4] ùkọlọ omi lẹ ch'ukpẹ kima kpójì 1995 ama ọkọñu che 122,000,000 efi dola mamuda kọ kpojiñu tódù kọkọñu ma'dẹn.[4] Abo kùma galukeñudẹ cheka efọdọ 2004 kakìnì akoloñwu Inugbo kiaru akwobi kùma na gó nyọnyọ kùma lafuñwoche.[5]

Ekwù uchẹ.

[nwọ́che | nwó étéwn che]

Óchù ẹkẹla efọdọ 1999, Omi lile jènyu ájí ẹre lẹ kichatẹgwule, kijẹnwu eñwoko amónẹ kì lènyo.[6] Ẹ̀cha omi lẹ mokolí, ọpa, ahiahi, ẹgwa kocharinyọ. Ameluchẹ, kùmama dọkọñuma nyọnyọn kwiko kùma chùkọlọ Ẹre ájí lẹ'n ch'ofu lile efọlọji lẹ álu kenwù chẹma la lènyọ.[7]

Ef'ọdọ 2003, omí Efi Dám lẹ kọ echa ila ño kpodẹ bululu, ikpo gbẹ , Ichane rù ták omi lapko takpa.Abo kùma nọda kañwu ábo kùma nì dám kákini má fomiñu gba rínyo kegwañu kifẹreju.Aji kùma dọ Sokoto-Rima River Basin ñwanẹnwu che tán ábèke tominọ kùma kpa dù lù chèn .Abewo kẹkẹ lẹ neke domi kùma dù lù chèn, kpaì ámèjá labore kùma takpa kwèf omi ẹbukpe eyì tìtọ.[4] efochu ẹkejọ, ọdọ 2003, ẹnẹ lìle eyì amẹnọda ọmi Katsina kakìnì Ẹre ájí kùmama kpójì ní cha todu kùmama nukpejurun. Iño ádabi kagẹ Ẹre ájí Zobe defamaji kinana tùle Ójanẹ Naìjerìa, kùma dù togba kwefọdọ 1982 kila ño nyọ kumadu kpẹ edù luchẹ kimutẹ achofu.[8] Efọdọ 2005, ameluchẹ chanẹ etene ómì kwefaji ẹre lẹ kùma dù luchẹ.[9]

Ukpáhíu kwefomi

[nwọ́che | nwó étéwn che]

Efochu ẹkẹfa ọdọ 2009,In June 2009, i gọmẹti Katsina State nó kpogo ibe ma ugbo ukpáhíu uná kùma domi damu chè kábo kùma debije chùkóló kùma dù chekwù.announced plans to set up a hydropower station at the unused dam to boost power supplies to the area and support mineral processing at the site.[10] Engineer Musa Nashuni kakìnì enwù ejódùdù che kùma kí chọna enwù kìa jenwù amì waya kí chùkóló nyọnyọ takì gọmẹti kichọna èjíní kùma dù d'ùkpayù nwomi èkpá tódù uchè èlo kpáí amì industiri kído gbegbele ọmọ.[11]

Ùkọlọ omi edunwamonẹ

[nwọ́che | nwó étéwn che]

Ukọlọ omi edù wá cha todu kí d'ómì 65,000 cubic metres ñwó gbegbele Katsina. Efochu ejódùdù ef'ọdọ 2003, ùgbó kùma nwomi che kùma dù nyanẹ foji nẹ ójìle ujíjí-wu che 2.5km ámá makwọnañu. ugbo kìa jenwù nwù kí ya kpaì amare ugbomi chánè chekwu ójìle iba ọna èfèwo. Ikpa ómì kátè kùma dù nyanẹ kíche 111km chejiji rugbo kómì lẹdẹ kpaì 2.1km nyugbo kùma denwu kìa jenwù ómì kìfe dágo.[4] ukọlọ ómì ányá kpójì kpaì 13 billlion. President Olusegun Obasanjo mọwọ dù tọkọtakada kùma d'ómì foji ùkọlọ lẹ kpa K lá ño dèju dukọlọ lẹ óchù kirọno.[12]

Efochu ekẹjọ ọdọ 2003, Igọbina Umaru Musa Yar'Adua kakìnì igometi eyì state government had allocated mọla edù #317 million tódù ómì edù kwì zobe dám álo tì dutsima kujiñu laché 16-kilometer, kùma nyá kpójì nwù èfo chu ẹkẹla ọdọlẹ. Iñọ dufeti lùgbó edaja ómì tatẹ álu k'onu má ùkọlọ ómì jo'n.[13] Efochu ekegwekeji ọdọ 2004, ichẹnetọ umar Tsauri kìkwó katsina' uña álumèjí kakìnì igometi kwatatẹ dù billion oká kùma má du kpójì ukọlọ.[14]

Efochu ekegwaka ef'ọdọ 2009, ẹnẹ kíche nwù k'ọlọ ómì kakìnì ájí zobe bọreee tódù mafu chekpa ójìle kpaì percent ọgbọmelẹ. Ì kakìnì chẹnwu k'ọkọ takpa ìya nèkè dù Ómì lita 80 million [15] efochu èkègwèji, ẹnẹ kinọda ínábale kpáí ùkọla, Dora Akunyili, kakuma kí dábí kp'ibe ọkọ kùma dù chùkọlọ lẹ I kakìnì abó ujọ dọkọ ùgbó kuma gbibe kí dábí dèju k'ọkọ, kwi million 123 ti million 299 ali Naìra..[16] efochu ẹkẹta ọdọ 2010, adọwọtọtakada katsina' tódù omi Alhaji Nasiru Danmusa, kakìnì i Damu zobe apkoji kpaì abekibo ìkó kimagbenen.[3] ochulẹgẹ igọmẹti famonẹchi kùma dèju chùkọlọ lẹ ùgbó kọkọchẹnana tabale mala chùkọlọ kpan.[17]

  1. "Zobe Dam". structurae. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.
  2. United Nations Environment Programme. Division of Technology, Industry, and Economics. Economics and Trade Unit (2005). Integrated assessment of the impact of trade liberalization: a country study on the Nigerian rice sector. UNEP/Earthprint. p. 81. ISBN 92-807-2450-9.{{cite book}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  3. 3.0 3.1 Muyideen Salawu (25 ochu eketa 2010). "Water Scarcity - Commission Blames Inadequate Supply From Dam". Daily Champion. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.
  4. 4.0 4.1 4.2 4.3 Salisu Na’inna Dambatta (25 ochu eketa 2003). "Obasanjo revisits Zobe dam". Daily trust. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.
  5. Enplan Group (ochu ekela 2004). "Review of The Public Sector Irrigation in Nigeria" (PDF). Federal Ministry of Water Resources / UN Food & Agricultural Organization. Archived from the original (PDF) on 18 ochu ekelu 2017. Retrieved 21 ochu ekelu 2010.
  6. "FAO/GIEWS - Foodcrops & Shortages 09/99 - NIGERIA". FOOD AND AGRICULTURE ORGANIZATION OF THE UNITED NATIONS. 9 ochu ekela 1999. Archived from the original on 29 ochu ekejo 2012. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.
  7. "IRIN-WA Update 547 of events in West Africa (Thursday 9 September 1999)". IRIN. 9 ochu ekela 1999. Retrieved 21 ochu ekelu 2010.
  8. Lawal Ibrahim (26 ochu ekejo 2003). "Rep Faults Delay in Completion of Zobe Dam". Daily Trust. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.
  9. Sulaiman Ahmed Misau (29 ochu ekegwe–eji 2005). "Farmers want water from Zobe dam released" (PDF). New Nigerian. Archived from the original (PDF) on 24 ochu ekebie 2011. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.{{cite web}}: CS1 maint: date format (link)
  10. "Nigeria to Set Up Zobe Dam Hydropower Station". Net Resources International. 10 ochu ekefa 2009. Archived from the original on 14 ochu ekefa 2009. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.
  11. Lawal Ibrahim (9 ochu ekefa 2009). "Katsina to Establish Hydro Power Station in Zobe". Daily Trust. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.
  12. "Water News Bibliography" (PDF). National Water Resource Institute (Nigeria). 2003. Archived from the original (PDF) on 24 ochu ekebie 2011. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.
  13. Jare Ilelaboye (24 ochu ekejo 2003). "Katsina Hikes Water Rate". ThisDay. Retrieved 21 ochu ekelu 2010.
  14. Mu’awuya B. Idris (8 ochu ekegwe–eji 2004). "2005 budget: NASS reviews agric allocation upward". Daily Triumph. Retrieved 21 ochu ekelu 2010.{{cite web}}: CS1 maint: date format (link)
  15. Isah Idris (25 ochu ekegwa–oka 2009). "Combating water scarcity in Katsina". The Nation. Archived from the original on 21 ochu ekefa 2010. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.{{cite web}}: CS1 maint: date format (link)
  16. "FEDERAL EXECUTIVE COUNCIL RESOLUTIONS FOR WEDNESDAY 16TH DECEMBER 2009". FEDERAL MINISTRY OF INFORMATION & COMMUNICATIONS. Archived from the original on 24 ochu ekebie 2011. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.
  17. "Nigerian govt. probes award, execution of mega projects". Afrique Online. 3 ochu eketa 2010. Retrieved 20 ochu ekelu 2010.

Éwn malábó:Dams in Nigeria