Přeskočit na obsah

Silnice D8

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Státní silnice D8
Základní údaje
ProvozovatelHrvatske ceste d.o.o.
ZačátekHraniční přechod Pasjak - Starod
KonecHraniční přechod Karasovići - Debeli Brijeg
Celková délka658 km
    v provozu:657,696 km (2023)
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
RegionPřímořsko-gorskokotarská župa
Licko-senjská župa
Zadarská župa
Šibenicko-kninská župa
Splitsko-dalmatská župa
Dubrovnicko-neretvanská župa
Geodata (OSM)OSM, WMF
Silnice vede podél pobřeží
Silnice vede podél pobřeží
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Silnice D8 (chorvatsky Državna cesta D8, doslova Státní cesta D8, též Jadranska magistrala) je jednou z nejvýznamnějších hlavních silnic v Chorvatsku, neformálně je také známá jako Jadranská magistrála. Silnice D8 je dlouhá 658 km, pokračuje však i dále v Bosně a Hercegovině a Černé Hoře, ovšem tam již pod jiným označením. Je nejdelší silnicí na území samostatného Chorvatska.

Silnice je neformálně zvána Jadranská magistrála. Označení magistrála sloužilo pro hlavní silnice v bývalé Jugoslávii poměrně často; označena tak byla např. i Ibarská magistrála v Srbsku (silnice č. 22) apod.

Trasování

[editovat | editovat zdroj]

Silnice prochází přes šest chorvatských žup: Přímořsko-gorskokotarskou, Licko-senjskou, Zadarskou, Šibenicko-kninskou, Splitsko-dalmatskou a Dubrovnicko-neretvanskou. Na úsecích KraljevicaSenj (44 km), MakarskaKlek (82 km) a SlanoGruda (94 km) je D8 součástí evropské silnice E65.

Z hlediska jednotlivých sídel od severu k jihu prochází obcemi/městy: Matulji, Rijeka, Sušak, Bakar, Kraljevica, Crikvenica, Novi Vinodolski, Senj, Karlobag, Starigrad, Zadar, Biograd na moru, Vodice, Šibenik, Trogir, Kaštela, Split, Omiš, Baška Voda, Makarska, Ploče, Opuzen, Dubrovník a Cavtat.

Silnice u vesnice Bunica

Potřeba výstavby jedné silnice po pobřeží tehdejší Jugoslávie vznikla již po sjednocení státu v roce 1918. Tehdy se ale podařilo pouze vyasfaltovat kratší úseky v blízkosti jednotlivých měst. Např. v úseku TrogirSplit. Úseky od slovinské hranice do Rijeky vznikly celé jako asfaltová silnice vzhledem k tomu, že se tehdy nacházely na italském území.

Hned po druhé světové válce byl vybudován úsek z Nového Vinodolského do Zadaru.[1]

Drtivá většina silnice nicméně byla budována v 50. a 60. let 20. století. Její vznik pomohl přilákat jak domácí, tak i zahraniční turisty na jaderské pobřeží[2][3][4][5], což bylo v zájmu rozvoje tehdejší jugoslávské ekonomiky.[6] Díky tomu se některá města, jako např. Biograd na moru zcela proměnila. Postavena byla jako silnice s dvěma jízdními pruhy. Pouze v krátkém úseku mezi Trogirem a Splitem má charakter čtyřproudé komunikace. Silnice zároveň zajistila i ekonomické propojení relativně zaostalého pobřeží se zbytkem Chorvatska. Zvolená trasa odpovídala v řadě případů starým cestám, mnohdy i cestám z doby Římské říše.[7]

Financování silnice umožnily rovněž i prostředky ze zahraničí, včetně USA.[8] Silnice byla budována jako investice celé Jugoslávie, a ne jen chorvatské republiky.[9] Na výstavbě komunikace se podílelo 10 000 dělníků.[6][1] Trasu projektovalo na 270 inženýrů. Trasu projektoval závod v Záhřebu. V původně mezinárodní soutěži se nabídly i rakouské stavební firmy, nicméně nebyly vybrány ke stavbě kvůli vysoké ceně. Někde se na stavbě podílely i jednotky jugoslávské lidové armády.[1] Vykopáno bylo 6 km3 metrů horniny, vybudováno velké množství zdí, náspů a dalších pomocných staveb. Vzniklo rovněž nesčetně mostů; jen celková délka mostů s délkou 30 až 600 metrů činí 3734 metrů.[1] Mezi známější patří např. Šibenický most, dokončený roku 1966.

Silnice byla budována s šířkou vozovky 6–7 m, poloměrem zatáček 60 m a stoupáním mnohdy převyšujícím i 6 %, což vyžadovaly náročné podmínky. Stále méně však tyto parametry odpovídaly podmínkám moderní dopravy.[1] Od druhé poloviny 70. let 20. století byly budovány obchvaty okolo přístavních měst, např. Puly, Crikvenice, Trogiru a Splitu, kam byla komunikace překládána.

Během chorvatské války za nezávislost na počátku 90. let byla na několika místech zatarasena a její území zasahovalo do Republiky srbská krajina. Tím byla některá města odříznuta od zbytku země.[10]

Po dlouhá léta pak sloužila jako primární spojnice v Dalmácii. Již v období posledních let socialistické Jugoslávie nicméně existoval zájem ji nahradit plnohodnotnou dálnicí. dálnice A1 byla dostavěna nicméně pouze do Karlovace a výstavby dálnic v Jugoslávii byly obecně ožehavým tématem, předmětem afér apod. Teprve až na počátku 21. století byla vybudována dálnice A1, která odvedla především dálkovou dopravu do Dubrovníku a Splitu. V severní části ji potom zastoupila dálnice A7. Jadranská magistrála nicméně i nadále slouží jako klíčové spojení pobřežních sídel chorvatského pobřeží Jaderského moře. V úseku mezi městy Senj a Rijeka je nicméně kratší spojnicí právě silnice D8 než obě uvedené dálnice.

V roce 2022 byla část komunikace přeložena po dokončení Pelješackého mostu mimo město Neum (které se od roku 1991 nachází na území samostatné Bosny a Hercegoviny). Nový úsek, který spojil obce Komarna a Zaton Doli byl budován jako rychlostní komunikace a odlišuje se tak od zbytku celé silnice D8. Má nicméně také dva pruhy. Jeho součástí jsou i čtyři tunely a několik mimoúrovňových křižovatek.[zdroj?]

Intenzita dopravy

[editovat | editovat zdroj]
Silnice v zastavěné oblasti
Silnice při mořském útesu
Proměnné dopravní značení
Náspy silnice

Intenzita dopravy na této silnici je pravidelně měřena a vyhodnocována státní společností Hrvatske Ceste. Míra intenzity dopravy se liší během letní sezony a během zbytku roku, což je fakt, který je dán tím, že se jedná o cestu, která slouží do velké míry pro návštěvníky jaderského pobřeží. Její vytíženosti nahrává i skutečnost, že prochází přes větší chorvatská města (Rijeka, Zadar a Split). Přirozeně největší vytížení komunikace je okolo těchto větších měst, zatímco nejnižší se objevuje okolo města Karlobag, kde je jak nízká hustota osídlení, tak i nižší množství turistckých destinací. Množství dopravy v blízkosti Splitu a Stobreče[11] je 50x vyšší, než je tomu u Karlobagu.

Během roku je průměrné vytížení silnice 5,8 tisíc vozidel denně a v letní sezoně tento počet přesahuje 9 tisíc.[12] Údaje pro jednotlivá místa na silnici jsou následující:

Statistika hustoty dopravy
Místo sčítání AADT (celoroční hodnoty) ASDT (letní hodnoty) Poznámky
2801 Pasjak 4 939 8 574 hraniční přechod před nájezdem na dálnici A7
2816 Permani 6 836 5 486 Mezi křižovatkami se silnicí 5017 a 5012.
2804 Mučići 5 273 5 977 U křižovatky se silnicí 5016.
2809 Pavlovac 8 739 11 228 Mezi křižovatkami se silnicí 66 a 5051.
2917 Kostrena 8 970 12 307 U křižovatky se silnicí č. 40.
2923 Crikvenica 8 326 14 752 U křižovatky se silnicí č. 5091.
2928 Novi Vinodolski 6 100 13 838 Mezi křižovatkami se silnicemi 5062 a 5064.
2929 Senj 5 196 12 145 U křižovatky se silnicí 5109.
4102 Sveti Juraj 3 370 8 372 Mezi křižovatkami se silnicí č. 23 a 5126.
4105 Vlaka 2 737 6 997 U křižovatky se silnicí č. 405.
4207 Karlobag 1 093 2 320 U křižovatky se silnicí č. 25.
4802 Starigrad (Paklenica) 3 793 7 750 U křižovatky se silnicí č. 6008.
4803 Seline 2 300 5 224 Mezi křižovatkami se silnicemi č. 6008 a 54.
4810 Murvica 12 307 17 102 U křižovatky se silnicí č. 6011
4814 Sukošan 6 971 12 055 Mezi křižovatkami se silnicemi č. 6040 a 6045.
5305 Pirovac 4 887 9 723 Mezi křižovatkami se silnicemi 6068 a 59.
5308 Šibenik 14 417 22 056 U křižovatky se silnicí 6088.
5309 Grebaštica 5 191 9 273 U křižovatky se silnicí 6108.
5407 Marina 4 301 8 374 U křižovatky se silnicí 6130.
5423 Solin 42 951 47 133 Mezi křižovatkami se silnicí 6137 a 6139.
5422 Stobreč 49 990 56 833 Mezi křižovatkami se silnicemi 410 a 6143.
5901 Jesenice 11 419 16 805 U křižovatky se silnicí 6162.
5909 Mimice 5 856 9 933 U křižovatky se silnicí 6167.
5910 Brela 7 280 15 275 U křižovatky se silnicí 39.
6004 Živogošće 3 456 7 546 U křižovatky se silnicí 412.
6005 Gradac 4 704 8 811 U křižovatky se silnicí 67204.
6010 Rogotin 7 807 13 738 U křižovatky se silnicí 413.
6501 Klek 5 776 10 833 Hraniční přechod
6503 Zaton Doli 3 456 7 546 Mezi křižovatkami se silnicemi 414 a 6227.
6503 Zaton 7 669 13 085 U křižovatky se silnicí 6254.
6602 Kupari 12 010 16 827 U křižovatky se silnicí 6234.
6603 Gruda SZ 3 573 5 197 U křižovatky se silnicí 69054.
6603 Gruda JV 2 743 5 102 U křižovatky se silnicí 6241.

Bezpečnost

[editovat | editovat zdroj]
Označení rizika požárů.

Vzhledem k horskému terénu na pobřeží, četným zatáčkám, úrovňovým křížením a nepřehledným úsekům bývá cesta hodnocena jako nejnebezpečnější v Chorvatsku.[13][14][15] Nejhůře byl hodnocen úsek mezi městem Zadar a obcí Novi Vinodolski. V roce 2015 toto potvrdil i Chorvatský autoklub (HAK).[16]

Nejedná se v tomto případě ale jen o rizika častých nehod, nýbrž i fakt, že se jedná o silnici vedenou v náročném terénu. Navržená opatření pro zvýšení bezpečnosti provozu na této komunikaci proto mimo jiné zahrnují i výstavbu nových svodidel nebo bariér, která mají zamezit pádu vozidel z vysokého srázu.[17]

Silnice bývá v letních měsících uzavřená vzhledem k častým požárům na dalmatském pobřeží.

Díky scénickým částem a výhledům na jaderské pobřeží je silnice oblíbená pro záběry do různých filmů.[18]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Državna cesta D8 na chorvatské Wikipedii a Državna cesta D8 na německé Wikipedii.

  1. a b c d e POLA STOLJEĆA JADRANSKE MAGISTRALE: Cesta koju je pregazilo vrijeme, ali je ostala ljepota. NPSCP. Dostupné online [cit. 2023-08-22]. (chorvatština) 
  2. DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 274. (srbochorvatština) 
  3. GRANDITS, Hannes; TAYLOR, Karin. Sunčana strana Jugoslavije: Povijest turizma u socijalizmu. Záhřeb: CEU Press, 2013. ISBN 978-953-7963-03-3. S. 253. (chorvatština) 
  4. GRANDITS, Hannes; TAYLOR, Karin. Sunčana strana Jugoslavije: Povijest turizma u socijalizmu. Záhřeb: CEU Press, 2013. ISBN 978-953-7963-03-3. S. 257. (chorvatština) 
  5. POLIĆ, Marta. Geoprometni položaj i značaj Jadranske magistrale. Gospić, 2017 [cit. 2023-08-22]. doktorská práce. Veleučilište u Gospiću. Vedoucí práce Predrag Bilek. s. 24. [: https://urn.nsk.hr/urn:nbn:hr:107:018837 Dostupné online.] (chorvatština)
  6. a b Duga povijest magistrale. Vijesti HRT. Dostupné online [cit. 2023-08-22]. (chorvatština) 
  7. POLIĆ, Marta. Geoprometni položaj i značaj Jadranske magistrale. Gospić, 2017 [cit. 2023-08-22]. doktorská práce. Veleučilište u Gospiću. Vedoucí práce Predrag Bilek. s. 3. [: https://urn.nsk.hr/urn:nbn:hr:107:018837 Dostupné online.] (chorvatština)
  8. Amerika je usred hladnog rata financirala izgradnju Jadranske magistrale, vitalne jugoslavenske prometnice. Večernji List. Dostupné online [cit. 2023-08-22]. (chorvatština) 
  9. BILANDŽIĆ, Dušan. Hrvatska moderna povijest. Záhřeb: Golden Marketing S. 384. (chorvatština) 
  10. Kako je počeo rat u šeheru: Kada sam vidio prve plave beretke, znao sam da nam se nameće tretman Palestine, Izraela, Sudana.... Depo Portal. Dostupné online [cit. 2023-08-22]. (bosenština) 
  11. POLIĆ, Marta. Geoprometni položaj i značaj Jadranske magistrale. Gospić, 2017 [cit. 2023-08-22]. doktorská práce. Veleučilište u Gospiću. Vedoucí práce Predrag Bilek. s. 9. [: https://urn.nsk.hr/urn:nbn:hr:107:018837 Dostupné online.] (chorvatština)
  12. POLIĆ, Marta. Geoprometni položaj i značaj Jadranske magistrale. Gospić, 2017 [cit. 2023-08-22]. doktorská práce. Veleučilište u Gospiću. Vedoucí práce Predrag Bilek. s. 7. [: https://urn.nsk.hr/urn:nbn:hr:107:018837 Dostupné online.] (chorvatština)
  13. Ni minimum sigurnosti: Najopasnija cesta u Hrvatskoj je – Jadranska magistrala. Novi List. Dostupné online [cit. 2023-08-22]. (chorvatština) 
  14. Lijepa i opasna jadranska magistrala. ZG Magazin. Dostupné online [cit. 2023-08-22]. (chorvatština)  Archivováno 22. 8. 2023 na Wayback Machine.
  15. Hrvatske ceste smrti 1. dio – Jadranska magistrala. automobili.hr. Dostupné online [cit. 2023-08-22]. (chorvatština) 
  16. HAK: Jadranska magistrala je visoko rizična cesta. N1 Info. Dostupné online [cit. 2023-08-22]. (chorvatština) 
  17. POLIĆ, Marta. Geoprometni položaj i značaj Jadranske magistrale. Gospić, 2017 [cit. 2023-08-22]. doktorská práce. Veleučilište u Gospiću. Vedoucí práce Predrag Bilek. s. 19. [: https://urn.nsk.hr/urn:nbn:hr:107:018837 Dostupné online.] (chorvatština)
  18. Jadranska magistrala: The Croatian scenic road among the most beautiful in the world. Croatia Week. Dostupné online [cit. 2023-08-22]. (angličtina) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]