Povodeň v Česku (2024)

Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.

Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.

Povodně v Česku v roce 2024
Záplavy v ostravské městské části Svinov, 15. září 2024
Druh události	povodeň
Stát	Česko Česko
Datum	od 13. září 2024
Příčina	tlaková níže Boris
Zemřelých	5
Pohřešovaných	8 (k 18. září 2024)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážek dvou frontálních systémů nad oblastí střední Evropy a vytrvalých dešťů. Zasáhly většinu území Česka, všechny sousední země a také Chorvatsko a Rumunsko.^[1][2]

V Česku během povodně dosáhlo 262 toků některého z povodňových stupňů.^[3] Stoletou vodu zaznamenalo 55 měřicích míst.^[4] Pět lidí zahynulo, osm lidí se pohřešuje.^[5]

Příčinné srážky byly způsobeny tlakovou níží Boris, která přinesla do střední Evropy silné lijáky (v Alpách sněžení).

Sumy srážek výrazně ovlivnil i silný vítr, který umocnil návětrný efekt na českých horách. Příkladem jsou Jeseníky, na jejichž hřbetech a návětrných oblastech spadly vůbec nejvyšší sumy srážek za období od středy do pondělí, a to i přes 500 mm. Vícedenní úhrny srážek v Jeseníkách zhruba odpovídaly povodňové situaci v červenci 1997, následné extrémní povodně místně překonaly i průtoky v roce 1997.^[6]

Povodněmi byly zasaženy téměř všechny kraje ČR, k nejhůře postiženým patří Moravskoslezský a Olomoucký kraj. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky Opavy od Krnova přes Opavu k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné.

Zrušeny byly desítky kulturních a sportovních akcí,^[8] například Dny NATO v Ostravě. Kvůli podmáčenému terénu byly někde zrušeny akce i na další víkend.^[zdroj?]

Povodeň také narušila silniční i železniční dopravu, zejména v Moravskoslezském kraji. Přerušena byla i doprava mezinárodní, neboť byl zastaven provoz vlaků mezi Českou republikou z Polskem.^[9][10][11] Voda vnikla do pražského metra (z důvodu rekonstrukce stropní desky ve vestibulu stanice Muzeum při stavbě tramvajové trati na Václavském náměstí), ale jeho provoz nebyl přerušen.^[12] Přes 250 000 domácností se ocitlo bez elektřiny.^[13] Zastavení provozu mezi Českem a Polskem se týkalo vlaků Českých drah (na české straně) a PKP Intercity, dopravce Regiojet přerušil dopravu jen na dva dny, poté začal mezi Prahou, česko-polskou hranicí a dále do Polska jezdit odklonem přes Slovensko.^[14]

Moravskoslezský kraj se stal nejvíce postiženým krajem. K velmi zasaženým městům patřila Ostrava, kde se protrhla říční hráz u soutoku Opavy a Odry,^[15] Opava nebo Krnov, kter�� byl zaplaven z 80 %. Silně zaplaveno bylo i město Bohumín.

Povodní byl velmi poničen Jeseník, záplavová vlna uzavřela Litovel^[16]. Výrazně zatopené byly i Hanušovice nebo Česká Ves. V některých obcích spadly pod náporem vody některé domy.[1]

Silné deště v oblasti Novohradských hor rozvodnily řeky Černou, Stropnici a Malši. Zaplaveno bylo několik domů v Benešově nad Černou, problémy měla i obec Plav^[17], v Českých Budějovicích se řeky nedostaly do obytných oblastí.

V povodí Lužnice došlo v úterý 17. září k naplnění rybníku Rožmberk, město Veselí nad Lužnicí očekává hlavní nápor později.

Již necelý týden před povodněmi Brno začalo s protipovodňovými opatřeními. Např. na ulici Poříčí hrozilo, že se řeka Svratka vylije ze svého koryta, což se nestalo.

14. září 2024 Začalo Brno s evakuací Nemocnice Milosrdných bratří, muselo se evakuovat přes 200 pacientů. Také hrozilo, že voda zaplaví nemocniční přístroje, což by ovlivnilo chod celé nemocnice.^[18] Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich situaci komentoval takto: „Řeka Svratka, jejíž hladina stoupá, by se sice podle aktuálních predikcí neměla vylít z koryta, nicméně může kanalizací vystoupat do suterénu nemocnice, kde je zdroj elektřiny.”

16. září 2024 voda zasáhla sklepy ve znojemské části Dobšice. Ještě v tento den zasáhla povodeň obec Podhradí nad Dyjí, kde je situace nejkritičtější. Aktuálně je obec bez mobilního signálu a elektřiny. Tam voda také zaplavila místní trafostanici.^[19]

Na Mlýnském nábřeží v brněnských Obřanech se pod mužem utrhl břeh. Jen šťastnou náhodou ho zachránili pracovníci brněnské městské policie.^[20]

17. září 2024 kolem desáté hodiny dopolední vznikla technická závada na elektrárně v Brněnské přehradě. Pracovnici ČEZ technickou závadu stabilizovali.^[21]

V Židlochovicích u Brna přetrvával 14. září 3. povodňový stupeň.^[22]

Třetí stupeň povodňové aktivity byl zaznamenán v neděli 15. září v Uherském Brodě na Olšavě^[23] a ve Valašském Meziříčí na Rožnovské i Vsetínské Bečvě.^[24]

Zejména na počátku povodní v důsledku silných dešťů a větru byly první zasaženou oblastí v ČR východní Čechy, kde bylo podle údajů z 14. září 2024 k 8:00 na 1 400 obyvatel bez elektrické energie.^[25] V Jihomoravském kraji bylo bez elektrické energie na 3 000 domácností.

ČEZ evidoval na 44 000 míst bez elektřiny, telefonní společnosti O2 a Vodafone evidovaly výpadky signálu na jihu a severu Čech.

V neděli 15. září 2024 bylo v ranních hodinách bez elektrické energie něco okolo 260 tisíc odběratelů.[2]^[26]

Na mnoha místech došlo k evakuaci obyvatel, do 15. září bylo evakuováno 10 500 obyvatel.^[4] V Brně se evakuace týkala Nemocnice Milosrdných bratří,^[27] nemocnici evakuoval také Bohumín.^[28] Odejít ze svých domů a bytů museli ve velkých počtech také obyvatelé Krnova nebo Opavy. Město Vodňany evakuovalo dolní části Vodňan (Jatky, Jednoletky a Chaty).

Jedna žena utonula v potoce Krasovka na Bruntálsku, další v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku. Dva muži zemřeli v Krnově.^[29] Bez dalších podrobností oznámil 18. září 2024 ministr vnitra Vít Rakušan pátou oběť.^[5] Dalších osm lidí se pohřešuje.^[5] Čtyři z nich jsou pohřešováni už od 14. září – tři po pádu auta do řeky Staříč v obci Lipová-lázně na Jesenicku, jeden muž spadl do rozvodněného Jankovického potoka na Uherskohradišťsku.^[30]

Škody jsou odhadovány na desítky miliard korun. Jen v Opavě poškodila povodeň přes 6 tisíc staveb.^[31]

Ne všechna protipovodňová opatření, která byla plánována po povodních na Moravě a Odře v roce 1997, byla uskutečněna. Některé projekty jsou brzděny místními protesty (vodní nádrž u obce Nové Heřminovy, Bohdíkov na Šumpersku^[32] a další), problémy s výkupem pozemků, nerozhodností (obec Troubky) nebo pomalou přípravou. Vše se dá shrnout pod jev NIMBY (Not In My Back Yard), kdy sice obyvatelstvo se stavbami souhlasí, ale jen za podmínky, že nejsou v blízkosti jejich bydliště.^[33]

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Do 13. září byla situace jak v silniční, tak v železniční dopravě relativně stabilní. Vyjma popadaných stromů nedocházelo k omezením dopravy.

V noci ze 13. na 14. září se první problémy projevily zejména v okresech Jeseník, Šumperk, Bruntál a Opava. Docházelo k zaplavování zejména místních komunikací vlivem rozbouřených toků. Situace se začala dramaticky zhoršovat 14. září ráno, především v okrese Jeseník, kde došlo k zaplavení silnice I/44 mezi Jeseníkem a Písečnou. Následně došlo k zaplavení i ostatních silnic vedoucích přes Jeseník, čímž prakticky došlo k odříznutí Jeseníku od zbytku silniční sítě.

Podobná situace se o pár hodin později odehrála i v Krnově a Opavě, kde došlo k zaplavení mnoha silnic, zejména ležících při řece Opava (resp. Opavice). Už 14. září podvečer byla silnice I/57 obtížně sjízdná, k zastavení dopravy došlo do půlnoci dne 14. září. Do Opavy a Krnova se bylo, ač obtížně, možné dostat jenom z výše položených silnic z jihu, resp. jihozápadu.

V sobotu 14. září se situace dramaticky zhoršovala také v Ostravě, Bohumíně a Karviné. Nejdříve docházelo k zaplavování podjezdů a jiných míst, kde prosakovala spodní voda, nicméně vlivem stoupání Odry, Ostravice a Porubky došlo k zalití zejména níže položených silnic a ulic. Došlo také k zaplavení dálnice D1 u Bohumína, dálnice D56 nedaleko Paskova, a mnoha dalších cest. Silnice se však navzdory velmi kritické situaci dařilo držet v provozu, hlavně ve směru na Frýdek-Místek a Český Těšín.

V Krkonoších byla uzavřena prakticky celá silnice II/252 procházející Malou Úpou na polské hranice, a to kvůli podmáčení a popadaným stromům.^[34]

Nejvážnější situace v železniční dopravě byla hlavně na severu Olomouckého kraje a téměř v celém Moravskoslezském kraji, kde došlo k zastavení provozu na téměř všech tratích. Mezi Hanušovicemi a Jeseníkem a mezi Jeseníkem a Žulovou byla již před povodněmi byla zavedena náhradní autobusová doprava z důvodu rekonstrukce trati. Navzdory zhoršujícím se podmínkám se dařilo náhradní autobusovou dopravu provozovat zhruba do soboty 14. září do poledne, pak byla i náhradní autobusová doprava vlivem zaplavení cest zastavena.

Vzhledem k vývoji situaci se vědělo, že ostravský železniční uzel zažije obdobnou katastrofu, jako při povodních v roce 1997, proto státní železniční společnosti ČD, ČD Cargo a SŽ vydaly několik preventivních opatření, které měly zamezit mimo jiné podobné nehodě, jako v roce 1997, kdy došlo k vykolejení EC 104 Sobieski nedaleko Suchdola nad Odrou vlivem podemleté tratě.

V pátek 13. září rozhodlo ČD Cargo o evakuaci zhruba 45 lokomotiv z ostravského depa ležícím při ostravském hlavním nádraží do stanice Ostrava-Kunčice, které má bezpečnější polohu. Dne 14. září vlaky v úseku Český Těšín – Ostrava – Olomouc projížděly nízkou rychlostí z důvodu prevence mimořádné události.

První tratí v ostravském uzlu, která byla zaplavená, byla trať mezi Bohumínem a Dětmarovicemi, a to 14. září od 15. hodiny. V provozu se dařilo udržovat koridor Přerov – Ostrava – Bohumín ještě 14. září do pozdního večera i navzdory padajícím větvím na troleje a zaplavením okolí tratě v podstatě souvisle od Hranic na Moravě. Ještě během provozu došlo k zaplavení depa v Bohumíně. Poslední vlaky, který před povodněmi přijely do Ostravy, byly vlaky IC 547 a SC 517 15. září těsně po půlnoci, pak byla doprava zastavena. Brzy ráno dne 15. září došlo k zastavení dopravy v úseku Ostrava-Svinov – Bohumín. Nádraží ve Svinově se už dopoledne ocitlo pod vodou a kolem 15. hodiny došlo k celkovému zaplavení nádražního podchodu. Pod vodou se ocitlo také nádraží v Bohumíně. Ostravské hlavní nádraží bylo v neděli 15. září ještě sjízdné, a tak bylo možné zajišťovat aspoň provoz osobních vlaků do Vratimova.

Navzdory kritické situaci v neděli 15. září se dařilo udržet v provozu železniční dopravu z Ostravy, a to přes jedinou trať, vedoucí přes Havířov. Osobní vlaky, ač silně nepravidelně a s vysokým zpožděním jezdily z Ostravy-Vítkovic, mezinárodní doprava byla vlivem popadaných stromů a sesuvu půdy u Mostů u Jablunkova zastavena, na večer však obnovena se silnými omezeními.

V pondělí 16. září se však opět situace v Ostravě mírně zhoršila. Dopoledne došlo k zastavení provozu na hlavním nádraží, kde hrozilo zaplavení, k čemuž dopoledne došlo. Vytopeno bylo pouze kolejiště, a tak autobusy a MHD k nádraží zajížděly nadále. Vlaky jedoucí z Vratimova tak opět byly zkráceny, a to na zastávku Ostrava-Stodolní. Situace se naopak mírně zlepšila ve směru na Havířov a Český Těšín – vlaky jezdily v úseku Ostrava-Vítkovice – Český Těšín v hodinovém taktu a v úseku Mosty u Jablunkova – Dětmarovice v dvouhodinovém taktu. K večeru bylo nádraží ve Svinově už opět suché, ale stále mimo provoz kvůli poškození tratě, zabezpečovacího zařízení a zatopení staničního podchodu. Mimo Moravskoslezského a Olomouckého kraje, kde situace nadále zůstala kritická, byla během dne obnovena doprava na téměř všech zasažených tratích (například do Lipna nad Vltavou, z Batelova do Jihlavy, nebo do Luhačovic). Ve večerních hodinách byla opět zprovozněna i trať ze Zábřehu na Moravě do Šumperku.

Již od neděle 15. září přistoupily České dráhy k systematickým opatřením v dálkové dopravě. Většina vlaků jedoucích přes Ostravu byla ukončena v Olomouci, resp. v Hranicích na Moravě, noční pár vlaků EN 442/443 byl odkloněn přes Vsetín a Púchov. K podobnému kroku přistoupila i společnost RegioJet, vlaky navzdory zpoždění v řádech hodin jezdily přes Horní Lideč. Bez náhrady byly zrušeny rychlíky Kysučan mezi Čadcí a Ostravou a vlaky zajíždějící z Polska.

Po opadnutí vody se začaly ukazovat první škody na železničních tratích. Došlo k podemletí např. tratě z Opavy do Hlučína, z Opavy do Ostravy, z Hanušovic do Bludova nebo úzkorozchodné tratě z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. K úplnému zničení tratě došlo mezi Karlovicemi a Vrbnem pod Pradědem, stejně jako v roce 1997.^[35]

Správa železnic v tiskové správě uvedla, že v souvislosti s povodněmi hasiči Správy železnic řešili okolo 280 událostí. Škody na infrastruktuře odhadla předběžně v řádu stovek milionů korun.^[36]

Pomoc s odstraňováním následků povodní nabídla Ukrajina a Slovinsko;^[41][42] den poté pomoc přislíbily Slovensko, Řecko, Severní Makedonie, Litva, USA, Kosovo a Izrael.^[43]

Česká armáda naopak pomohla se svými helikoptérami i při povodních v sousedním Polsku.^[44]

• 
  Zatopená náplavka v Praze
• 
  Protipovodňová hráz v Praze na Kampě
• 
  Jez na Blanici ve Vodňanech 14. září
• 
  Lidé sledují zaplavenou stavbu v korytě Svratky v Brně
• 
  Pytle s pískem jako ochrana budov v ulici Poříčí v Brně
• 
  Protipovodňová stěna a pytle s pískem na Dřevnici v Otrokovicích
• 
  Preventivní opatření proti rozlivu lokálního toku ve Slavkově u Brna^[45]
• 
  Rozvodněný tok Lužnice v Bechyni 15. září
• 
  Zatopená náplavka v Olomouci
• 
  Rozlití řeky Opavy v místní části Malé Hoštice

• Seznam povodní v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu povodeň v Česku (2024) na Wikimedia Commons
• Povodně 2024 – téma na webu České televize
• Povodně 2024 – téma na iRozhlas.cz
• Povodně 2024 – téma na iDnes.cz
• Povodně v Česku – téma na Seznam Zprávy
• Povodně v Česku – téma na Prima News

• Velká voda v Česku – téma na Aktuality.cz
• Online zpravodajství Novinky.cz