Přeskočit na obsah

James Van Allen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
James Van Allen
Narození7. září 1914
Mount Pleasant
Úmrtí9. srpna 2006 (ve věku 91 let)
Iowa City
Příčina úmrtísrdeční selhání
Alma materIowa Wesleyan University (do 1935)
Iowská univerzita (1935–1939)
Mount Pleasant Community High School
Povolánífyzik, astronom, jaderný fyzik, vysokoškolský učitel, profesor a vědec o Zemi
ZaměstnavateléCarnegie Institution for Science (1939–1942)
Iowská univerzita (1951–1985)
Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory
OceněníGuggenheimovo stipendium (1946)
Osobnost roku časopisu Time (1960)
Richtmyer Memorial Lecture Award (1960)
medaile Elliotta Cressona (1961)
John Adam Fleming Medal (1963)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Alfred Van Allen (7. září 1914 Mount Pleasant, stát Iowa9. srpna 2006 Iowa City, Iowa) byl americký vědec zkoumající vesmír. Jsou podle něj pojmenovány Van Allenovy radiační pásy.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
William Hayward Pickering, Van Allen a Wernher von Braun drží maketu Exploreru 1 (1958)

Absolvoval studium fyziky pevných látek a nukleární fyziky na Iowské univerzitě (University of Iowa). Od roku 1940 pracoval v Carnegieho institutu, odtud odešel na Univerzitu Johna Hopkinse na zdejší Laboratoř aplikované fyziky.[2]

Během druhé světové války byl u námořnictva jako dělostřelecký důstojník. Po válce se do Laboratoře aplikované fyziky (APL) vrátil a roku 1946 byl pověřen vedením vědeckého týmu využívajícího ukořistěné německé rakety V-2 k výzkumu atmosféry. Od roku 1951 vedl katedru fyziky na Iowské univerzitě a zde vyvíjel přístroje pro americké družice.[1]

Poté, co prosadil, aby na družicích Explorer 1 a Explorer 3 byly umístěny Geigerovy počítače pro detekci kosmického záření, byly po něm pojmenovány v těchto experimentech objevené Van Allenovy radiační pásy. V roce 1960 se stal společně s dalšími americkými vědci Osobností roku časopisu Time. Později se podílel na vývoji přístrojů meziplanetárních sond.[2]

  1. a b Alen, Van James Alfred. www.aldebaran.cz [online]. [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  2. a b PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky: kroky, skoky a pády na cestě do vesmíru. Praha: Epocha, 2008. 471 s. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 446. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]