Ralsko (město)
Šablona:Infobox české obce a města Ralsko (německy Roll) je město na jihovýchodě okresu Česká Lípa, na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko, opuštěného sovětskou armádou, v průměrné nadmořské výšce 331 metrů. Ralsko patří rozlohou 171 km² k obcím s největší rozlohou v Česku (po Praze, Brně a Ostravě 4. největší obec i město). Hlavním sídlem novodobé obce je bývalé město Kuřívody, po němž zdědila status města. Název Ralsko není názvem žádné sídelní části dnešního města, ale dominantního kopce a hradu, nacházejících se na hranici jednoho ze severních výběžků území města, a bývalého vojenského výcvikového prostoru.
Historie obce
Malé město Kuřívody ze 13. století a vesnice v jeho okolí byly od 17. století až do druhé světové války osídleny převážně německým obyvatelstvem, proto bylo území v roce 1938 zabráno Německem jako součást Sudet a po válce (počátkem roku 1947) výrazně postiženo vysídlením Němců. Již v letech 1942–1943 vznikl na neosídlené části území výcvikový prostor Wehrmachtu a v dubnu 1945 zde vznikla dvě letiště. Koncem roku 1946 rozhodla československá vláda o zřízení vojenského tábora (vojenského prostoru) Ralsko, následkem čehož byly některé vesnice zlikvidovány a jiné využity pro vojenské účely. V letech 1968–1991 vojenský prostor využívala okupační sovětská vojska, od té doby je území postupně čištěno od následků působení vojsk, zejména od nevybuchlé munice, ale i různých ekologických zátěží.
Novodobá historie obce Ralsko se začala psát 1. ledna 1992, kdy došlo ke sloučení devíti osad na území bývalého vojenského výcvikového prostoru v jeden správní celek o rozloze 171 km². První novodobé obecní zastupitelstvo vzešlo z komunálních voleb v roce 1992.
V době voleb měla obec 630 občanů. V letech 1991–1993 nalezlo v Ralsku domov 170 Volyňských Čechů z ukrajinských vesnic Malá Zubovština a Malinovka, postižených černobylskou jadernou katastrofou. Další významný příliv osídlenců nastal až koncem 90. let, kdy se do prvních rekonstruovaných domů po sovětské armádě v Ploužnici a Kuřívodech začaly stěhovat rodiny prakticky ze všech koutů republiky.
V tomto bývalém vojenském prostoru se mimo jiné nachází i přistávací dráha již nepoužívaného Letiště Hradčany, kterou měl v případě špatného počasí v okolí kosmického střediska Bajkonur v Kazachstánu použít sovětský raketoplán Buran.
S účinností od 1. prosince 2006 byl obci Ralsko 10. listopadu 2006 přiznán status města podle § 3 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., který umožňuje vrátit status města obci, která byla městem přede dnem 17. května 1954[1] Sídelní část obce Kuřívody byla založena na bezdězském panství Přemyslem Otakarem II. jako královské město Freistadt (Vristad, Svobodné Město) mezi lety 1264–1278, lokátorem byl pravděpodobně Hertvík z Kravař.[2] První zmínka o městě je z roku 1279, kdy si královna Kunhuta, držená na Bezdězu, vyprosila návštěvu kostela sv. Jiří ve Vristadu.[2] Původní název města ve 14. století vymizel a od 15. století se používal český název Kuřívody, od 17. století souběžně i německý název Hühnerwasser.[2] Předpokládá se, že název vyjadřoval, že v obci byly jen velmi malé vodní toky (slabé pramínky, kde by se napojili jen kurovití ptáci) – nedostatek vody bránil i většímu rozvoji města.[2]
Změna na radnici
Na přelomu března a dubna 2011 byl zastupitelstem odvolán z funkce starosty Ing. Miloš Tita (nezávislý) a do vedení města se po dvou letech vrátil Miroslav Králík z ČSSD. K rozsáhlým změnám došlo i ve složení městské rady.[3]
Památky
- Kostel svatého Havla v Kuřívodech z druhé poloviny 13. století
- Kuřívodský renesanční zámek,který byl vybudován v 16. století, stojící na místě starší berkovské tvrze
- Zřícenina gotického hradu Ralsko, stojící na stejnojmenném 696 m vysokém vrchu Ralsko, pravděpodobně ze 14. století
- Zbytky středověkých sídel na vrcholech Děvína a Stohánku
- Poštovní stanice v Kuřívodech z roku 1889, dnes sídlo obecního úřadu
- Škola z počátku 19. století, dnes opět sloužící ke svému účelu
- Pomníček bitvy u Kuřívod připomínající prusko-rakouskou válku roku 1866
Přírodní zajímavosti
- Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala o rozloze 903,5 ha. Žije zde 264 druhů ptáků, např. orel mořský, jeřáb popelavý, bukač velký. V mokřadech a rašeliništích se vyskytují vzácné rostliny - leknín bělostný, rosnatka okrouhlolistá a řada dalších. Území bylo roku 1993 vyhlášeno biogenetickou rezervací Evropského společenství - viz Natura 2000.
- Hradčanský rybník - chráněná bažinní a rašeliništní květena, od roku 1967 součást přírodní rezervace Hradčanské rybníky.
- Hradčanské stěny
- Vranovské skály - chráněné pískovcové útvary na úpatí vrchu Ralska
- čedičové vrchy Malý a Velký Jelení vrch
- skalní útvar a přírodní památka Divadlo
Na území obce Ralsko se nachází též útulek pro lesní zvěř a handicapovaná zvířata; leží na břehu Hradčanského rybníka a jsou v něm k vidění především zvířata žijící v okolí, např. prase divoké, liška, kuna či tři druhy bažantů. K největším zajímavostem patří psík mývalovitý z Mongolska a mýval severní ze severu Kanady.
Pověsti
Jedna žena z Náhlova prý kdysi v tůni máchala prádlo, když se jí do něj zachytil zvon. Žena jej nemohla vytáhnout, ale přivolala chalupníky, s jejichž pomocí zvon vyvlekla na břeh. Zvon byl zavěšen do kostela sv. Linharta v Hlavicích a občanům Náhlova se jím pak vyzvánělo při pohřbech zdarma.
Místní části
- Boreček
- Horní Krupá
- Hradčany
- Hvězdov
- Jabloneček
- Kuřívody
- Náhlov
- Ploužnice
- Svébořice
Jablonec a Svébořice, pobytem sovětských vojsk téměř srovnané se zemí, zůstávají dosud neobydleny.
Odkazy
Reference
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysy, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ a b c d Z historie města, web Obec Ralsko, 5. 6. 2006
- ↑ Radmila Pokorná. Ralsko:Odvolali vedení radnice. Českolipský deník [online]. 2011-04-01 [cit. 2011-04-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Šablona:Geo cz Obrázky, zvuky či videa k tématu Ralsko na Wikimedia Commons