Přeskočit na obsah

Pravěk: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m editace uživatele 46.135.8.201 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je David V.
značky: rychlé vrácení zpět editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
doplnění
Řádek 10: Řádek 10:
{{Třídobá periodizace pravěkých dějin}}
{{Třídobá periodizace pravěkých dějin}}
[[Soubor:Prehistoric man.jpg|náhled|Ilustrace pravěku z roku 1882]]
[[Soubor:Prehistoric man.jpg|náhled|Ilustrace pravěku z roku 1882]]
[[Soubor:Ice age fauna of northern Spain - Mauricio Antón.jpg|náhled|Pleistocenní [[mamutí step]] a její [[megafauna]] během poslední [[Doba ledová|doby ledové]]]]
Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli [[nástroj]]e, se pravěk (na základě [[Christian Jürgensen Thomsen|Thomsenovy]] [[Třídobá periodizace pravěkých dějin|třídobé periodizace]] z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):
Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli [[nástroj]]e, se pravěk (na základě [[Christian Jürgensen Thomsen|Thomsenovy]] [[Třídobá periodizace pravěkých dějin|třídobé periodizace]] z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):
* [[Doba kamenná]] (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
* [[Doba kamenná]] (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
Řádek 87: Řádek 88:
[[Paleolit]] (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší. Začalo v době, kdy ''[[Homo habilis]]'' začal používat nalezené předměty, zejména kameny a kosti, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili hominidi anatomicky podobní dnešním lidem.<ref>{{citace elektronické monografie| url=http://www.indiana.edu/~arch/saa/matrix/ia/ia03_mod_11.html |titul=Middle and Upper Paleolithic Hunter-Gatherers The Emergence of Modern Humans, The Mesolithic | vydavatel=Indiana.edu |datum=2009-04-18}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie| url=http://www.scotese.com/lastice.htm |titul=Map of Earth during the late Upper Paleolithic By Christopher scotese |vydavatel=Scotese.com |datum=2009-04-18}}</ref>
[[Paleolit]] (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší. Začalo v době, kdy ''[[Homo habilis]]'' začal používat nalezené předměty, zejména kameny a kosti, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili hominidi anatomicky podobní dnešním lidem.<ref>{{citace elektronické monografie| url=http://www.indiana.edu/~arch/saa/matrix/ia/ia03_mod_11.html |titul=Middle and Upper Paleolithic Hunter-Gatherers The Emergence of Modern Humans, The Mesolithic | vydavatel=Indiana.edu |datum=2009-04-18}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie| url=http://www.scotese.com/lastice.htm |titul=Map of Earth during the late Upper Paleolithic By Christopher scotese |vydavatel=Scotese.com |datum=2009-04-18}}</ref>


V paleolitu žilo několik zástupců rodu ''[[Člověk|Homo]]'', včetně [[denisované|denisovanů]] a [[neandrtálci|neandrtálců]].<ref>{{Citace elektronického periodika
⚫
V paleolitu žilo několik zástupců rodu ''Homo''. Paleolitičtí lidé používali nástroje vyrobené z [[Hornina|kamene]]. Některé byly využívány k drcení [[Ulita|ulit]] nebo [[Lebka|lebek]] zvířat či k mletí [[Obilniny|obilí]] na jiném kameni. Jiné byly uštípnuty od skály, aby měly ostré hrany, a mohly být použity jako [[hrot]] [[kopí]] nebo [[šíp]]u. Některé [[kamenné nástroje]] byly pečlivě „vločkovité“ na okrajích, aby byly ostré, a měly [[Symetrie|symetrický]] [[tvar]]. Lidé v paleolitu používali také nástroje vyrobené ze [[Dřevo|dřeva]] a [[kost]]í a pravděpodobně i kožené nebo zeleninové [[filament]]y, ty se ale nedochovaly. Lidé tehdy také věděli, jak rozdělat [[oheň]]. Sloužil jim nejen k tomu, aby se zahřáli, ale také k [[vaření]] a k ochraně před dravou zvěří.
| titul = Na Zemi žilo původně 9 lidských druhů. Staly se samy sobě predátory a vrahy
| periodikum = [[Dotyk (časopis)|Dotyk]]
| datum_vydání = 3. února 2022
| url = https://www.dotyk.cz/magazin/hromadne-vymirani-lidstva-30000202.html
}}</ref> První [[Člověk moudrý|lidé dnešního typu]] se objevili v Evropě v&nbsp;[[Mladý paleolit|mladém paleolitu]] před asi 40 tisíci lety. Během krátké doby nahradili neandertálce, kteří žili na území Evropy stovky tisíc let.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mezi lidmi a neandertálci zuřila po 100 tisíc let partyzánská válka, naznačují nové důkazy
| periodikum = Novinky.cz
| datum_vydání = 9. listopadu 2020
| url = https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-mezi-lidmi-a-neandertalci-zurila-po-100-tisic-let-partyzanska-valka-naznacuji-nove-dukazy-40341320
⚫
Paleolitičtí lidé používali nástroje vyrobené z [[Hornina|kamene]]. Některé byly využívány k drcení [[Ulita|ulit]] nebo [[Lebka|lebek]] zvířat či k mletí [[Obilniny|obilí]] na jiném kameni. Jiné byly uštípnuty od skály, aby měly ostré hrany, a mohly být použity jako [[hrot]] [[kopí]] nebo [[šíp]]u. Některé [[kamenné nástroje]] byly pečlivě „vločkovité“ na okrajích, aby byly ostré, a měly [[Symetrie|symetrický]] [[tvar]]. Lidé v paleolitu používali také nástroje vyrobené ze [[Dřevo|dřeva]] a [[kost]]í a pravděpodobně i kožené nebo zeleninové [[filament]]y, ty se ale nedochovaly. Lidé tehdy také věděli, jak rozdělat [[oheň]]. Sloužil jim nejen k tomu, aby se zahřáli, ale také k [[vaření]] a k ochraně před dravou zvěří.


==== Neolit a eneolit ====
==== Neolit a eneolit ====
{{Podrobně|Neolit|Neolitická revoluce|Eneolit}}
{{Podrobně|Neolit|Neolitická revoluce|Eneolit}}
V [[neolit]]u (mladší době kamenné) došlo – v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové – k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny ve [[společnost]]i. Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví a [[domestikace]] zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice – neolitická sídliště. Změnila se i strava lidí, lidé začínali mít přebytky a tak je vyměňovali za jiné zboží. Převážně pěstovali obiloviny a zeleninu.
V [[neolit]]u (mladší době kamenné) došlo – v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové – k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny ve [[společnost]]i. Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví a [[domestikace]] zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice – neolitická sídliště. Změnila se i strava lidí, lidé začínali mít přebytky a tak je vyměňovali za jiné zboží. Převážně pěstovali obiloviny a zeleninu.

Moderní genetické výzkumy zjistily, že většina současných Evropanů jsou potomci několika pravěkých migračních vln.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Genetická stopa pravěkých lovců z Dolních Věstonic vymizela, jiným populacím z této doby se dařilo
| periodikum = Česká televize
| datum_vydání = 1. března 2023
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3568586-geneticka-stopa-pravekych-lovcu-z-dolnich-vestonic-vymizela-jinym-populacim-z-teto-doby
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Překvapivý objev českých archeologů. Výzkum odhalil dosud neznámé migrační vlny v pravěku
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum_vydání = 26. srpna 2021
| url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/cesko-archeologove-objev-pravek-migracni-vlny-vyzkum_2108260735_tzr
}}</ref> Na jejich původu se podíleli [[mezolit]]ičtí lovci a sběrači pocházející z kromaňonské populace, která obývala Evropu během poslední [[Doba ledová|doby ledové]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska
| periodikum = iDNES.cz
| datum_vydání = 10. srpna 2020
| url = https://www.idnes.cz/technet/veda/rozstrel-jaromir-benes-puvod-cechu-narod-archeogentika.A200810_135551_veda_vov
}}</ref> dále neolitičtí zemědělci, kteří se do Evropy začali stěhovat před 9000 lety z Anatolie během [[Neolitická revoluce|neolitické revoluce]] v zemědělství, a nakonec pastevci [[Jámová kultura|jámové kultury]],<ref>{{cite journal |last1=Gibbons |first1=Ann |title=Thousands of horsemen may have swept into Bronze Age Europe, transforming the local population |journal=Science |date=21. února 2017 |url=https://www.science.org/content/article/thousands-horsemen-may-have-swept-bronze-age-europe-transforming-local-population}}</ref> kteří se stěhovali z [[Pontsko-kaspická step|pontsko-kaspické stepi]] ve východní Evropě v souvislosti s [[Indoevropané|indoevropskými]] migracemi před 5000 lety.<ref>{{Cite journal|last1=Haak |first1=Wolfgang |last2=Lazaridis |first2=Iosif |last3=Patterson |first3=Nick |last4=Rohland |first4=Nadin |last5=Mallick |first5=Swapan |last6=Llamas |first6=Bastien |last7=Brandt |first7=Guido |last8=Nordenfelt |first8=Susanne |last9=Harney |first9=Eadaoin |last10=Stewardson |first10=Kristin |last11=Fu |first11=Qiaomei |date=11. června 2015 |title=Massive migration from the steppe was a source for Indo-European languages in Europe |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=522 |issue=7555 |pages=207–211 |doi=10.1038/nature14317 |issn=0028-0836 |pmc=5048219 |pmid=25731166 |bibcode=2015Natur.522..207H |arxiv=1502.02783}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 17. 12. 2023, 03:17

HISTORICKÁ
OBDOBÍ
  • PRAVĚK
    (3 miliony – 3500 př. n. l., někde až do 6. stol. n. l.)
  • STAROVĚK
    (3500 př. n. l. – 6./7. stol. n. l.)
  • NOVOVĚK
    (15./16. století – současnost)
  • z • d • e

Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulost Země či Vesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století v archeologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo nebo nezanechaly písemné stopy, předhistorii či prehistorii.[1]

Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od nejstarších nálezů (asi 3 miliony let př. n. l., rozhraní třetihor a čtvrtohor) do vzniku „vysokých kultur“ a zavedení písma. K tomu došlo např. na Blízkém východě ve 4. tisíciletí př. n. l., v českých zemích de facto až v raném středověku. Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání pro období pravěku kosterní pozůstatky a hmotné památky dávných kultur.

Přechodem k historii s písemnými záznamy, ze kterých čerpá historie, jsou písemné památky dosud nesrozumitelné, nerozluštěné. Zpravidla jsou to ty nejstarší zápisy na daném území.

Periodizace

Podrobnější informace naleznete v článku Třídobá periodizace pravěkých dějin.
Třídobá periodizace pravěkých dějin
Holocén
Doba železná
  Mladší doba bronzová Doba bronzová
  Střední doba bronzová
  Starší doba bronzová
    Eneolit (Doba měděná)    Doba kamenná
  Neolit
Mezolit / Epipaleolit
Pozdní paleolit Paleolit
Pleistocén     Mladý paleolit
    Střední paleolit
    Starý paleolit
Nejstarší paleolit
Pliocén

.

Ilustrace pravěku z roku 1882
Pleistocenní mamutí step a její megafauna během poslední doby ledové

Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovy třídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):

  • Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
    • Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)
    • Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. ‒ místy 3000 př. n. l.)
    • Mladší doba kamenná, neolit (na Blízkém východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. ‒ 4000 př. n. l. a déle)
    • Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. ‒ na Blízkém východě 3500 př. n. l., ve střední Evropě 2200 př. n. l.)
  • Doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
    • Starší doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 1600 př. n. l.)
    • Střední doba bronzová (1600 př. n. l. ‒ 1250 př. n. l.)
    • Mladší doba bronzová (1250 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
  • Doba železná (750 př. n. l. ‒ 0)

Jiné způsoby periodizace pravěku

1.) podle způsobu získávání potravy:

2.) Podle technologie k výrobě nástrojů:

  • období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů.
  • období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek.
  • období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období.

3.) podle uspořádání společnosti:

Přehledná tabulka

doba období nástroje ekonomika sídla společnosti náboženství
Doba kamenná Paleolit, Starší doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – kyj, ostrý kámen, sekyra, oštěp, jehla, šídlo, párátko Lov a sběr Pohyblivý způsob života – jeskyně, chatrče z kůže, většinou při řekách a jezerech Skupiny sběračů a lovců (25–100 osob) Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků.
Mezolit, Střední doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – luk a šíp, vrš, loďka Kmeny a skupiny
Neolit, Mladší doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – dláto, motyka, pluh, jařmo, srp, tkalcovský stav, keramika (hrnčířství) a zbraně Neolitická revoluce – přechod k usedlému zemědělství, obdělávání půdy a domestikace zvířat Statek, hospodářství Kmeny, v některých společnostech se ke konci období objevují náčelníci
Doba bronzová Měděné a bronzové nástroje, hrnčířský kruh Zemědělství – chov dobytka, obdělávání půdy, řemesla, obchod
Doba železná Železné nástroje Vznik měst Vznik říší [pozn. 1]
  1. ↑ Větší organizované společnosti vznikají v rané době bronzové v Egyptě, v Mezopotámii, v Indii a v Číně. V týchž oblastech se objevuje také písmo, snad vyjma Indie, u níž dosud chybí přesvědčivé důkazy, že tzv.protoindické písmo) skutečně písmem bylo. V pozdní době bronzové pak vznikají první říše.

Období

Pohár s vytlačovanou ozdobou (Japonsko, 10 000 př. n. l.)
Pěstní klín

Doba kamenná

Doba kamenná

Podrobnější informace naleznete v článcích Paleolit a Mezolit.

Paleolit (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší. Začalo v době, kdy Homo habilis začal používat nalezené předměty, zejména kameny a kosti, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili hominidi anatomicky podobní dnešním lidem.[2][3]

V paleolitu žilo několik zástupců rodu Homo, včetně denisovanů a neandrtálců.[4] První lidé dnešního typu se objevili v Evropě v mladém paleolitu před asi 40 tisíci lety. Během krátké doby nahradili neandertálce, kteří žili na území Evropy stovky tisíc let.[5] Paleolitičtí lidé používali nástroje vyrobené z kamene. Některé byly využívány k drcení ulit nebo lebek zvířat či k mletí obilí na jiném kameni. Jiné byly uštípnuty od skály, aby měly ostré hrany, a mohly být použity jako hrot kopí nebo šípu. Některé kamenné nástroje byly pečlivě „vločkovité“ na okrajích, aby byly ostré, a měly symetrický tvar. Lidé v paleolitu používali také nástroje vyrobené ze dřeva a kostí a pravděpodobně i kožené nebo zeleninové filamenty, ty se ale nedochovaly. Lidé tehdy také věděli, jak rozdělat oheň. Sloužil jim nejen k tomu, aby se zahřáli, ale také k vaření a k ochraně před dravou zvěří.

Neolit a eneolit

Podrobnější informace naleznete v článcích Neolit, Neolitická revoluce a Eneolit.

V neolitu (mladší době kamenné) došlo – v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové – k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny ve společnosti. Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví a domestikace zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice – neolitická sídliště. Změnila se i strava lidí, lidé začínali mít přebytky a tak je vyměňovali za jiné zboží. Převážně pěstovali obiloviny a zeleninu.

Moderní genetické výzkumy zjistily, že většina současných Evropanů jsou potomci několika pravěkých migračních vln.[6][7] Na jejich původu se podíleli mezolitičtí lovci a sběrači pocházející z kromaňonské populace, která obývala Evropu během poslední doby ledové,[8] dále neolitičtí zemědělci, kteří se do Evropy začali stěhovat před 9000 lety z Anatolie během neolitické revoluce v zemědělství, a nakonec pastevci jámové kultury,[9] kteří se stěhovali z pontsko-kaspické stepi ve východní Evropě v souvislosti s indoevropskými migracemi před 5000 lety.[10]

Odkazy

Stonehenge, Anglie, 3. tisíciletí př. n. l.
Zvoncovitý pohár (Španělsko, 2. tisíciletí př. n. l.)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Three-age system na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Viz např. J. Pečírková a kol., Dějepis 6: Pravěk a starověk. Praha: Scientia 2001.
  2. ↑ Middle and Upper Paleolithic Hunter-Gatherers The Emergence of Modern Humans, The Mesolithic [online]. Indiana.edu, 2009-04-18. Dostupné online. 
  3. ↑ Map of Earth during the late Upper Paleolithic By Christopher scotese [online]. Scotese.com, 2009-04-18. Dostupné online. 
  4. ↑ Na Zemi žilo původně 9 lidských druhů. Staly se samy sobě predátory a vrahy. Dotyk [online]. 3. února 2022. Dostupné online. 
  5. ↑ Mezi lidmi a neandertálci zuřila po 100 tisíc let partyzánská válka, naznačují nové důkazy. Novinky.cz [online]. 9. listopadu 2020. Dostupné online. 
  6. ↑ Genetická stopa pravěkých lovců z Dolních Věstonic vymizela, jiným populacím z této doby se dařilo. Česká televize [online]. 1. března 2023. Dostupné online. 
  7. ↑ Překvapivý objev českých archeologů. Výzkum odhalil dosud neznámé migrační vlny v pravěku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. srpna 2021. Dostupné online. 
  8. ↑ Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska. iDNES.cz [online]. 10. srpna 2020. Dostupné online. 
  9. ↑ GIBBONS, Ann. Thousands of horsemen may have swept into Bronze Age Europe, transforming the local population. Science. 21. února 2017. Dostupné online. 
  10. ↑ HAAK, Wolfgang; LAZARIDIS, Iosif; PATTERSON, Nick; ROHLAND, Nadin; MALLICK, Swapan; LLAMAS, Bastien; BRANDT, Guido. Massive migration from the steppe was a source for Indo-European languages in Europe. Nature. 11. června 2015, s. 207–211. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature14317. PMID 25731166. Bibcode 2015Natur.522..207H. arXiv 1502.02783. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pravěk&oldid=23472640“